Gotický kostel v Číhošti
Gotický kostel je v Číhošti významnou stavbou a dominantou obce. Již František Palacký ho zmiňuje ve svých Dějinách, první písemné zmínky o kostele pocházejí z roku 1350. Původně byl kostel obklopen hřbitovem, pohřbívalo se zde až do roku 1824, kdy byl vybudován nový hřbitov.
Po husitských válkách zde působili utrakvističtí faráři dojíždějící z Ledče. Kostel byl filiální a spadal pod ledečskou farnost. Samostatným farářem byla fara obsazena až v roce 1856. Původní dřevěná fara byla ke kostelu postavena roku 1786, dnešní zděná farní budova pochází z roku 1885.
Architektura
Kostel je jednolodní gotická stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a sakristií po severní straně. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Na evangelijní straně se dochovala gotická schránka na hostie. Na severní a západní straně lodi jsou zachované gotické profilované portály.
Zvláštností zdejšího kostela je klasové zdivo na vnější fasádě — pro zdejší oblast nezvyklé architektonické řešení. V roce 1948 bylo prostranství před kostelem oploceno a vybudována kovová brána.
Vnitřní vybavení
Hlavní oltář byl zhotoven v roce 1888 a postaven na původní kamenný obětní stůl z doby výstavby kostela. Loď kostela je plochostropá — donedávna s obrazovou výzdobou „Kristus král a české nebe" od akademického malíře Rudolfa Adámka z Prahy (1946). Byli na ní vyobrazeni sv. Jan Nepomucký, sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch, sv. Norbert, sv. Vít a sv. Zikmund i čtyři evangelisté.
Technický stav stropu se zhoršoval a malba musela být při opravě obětována — původní vzhled je zdokumentován na archivních fotografiích. Původní postranní oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava dosloužily a na jejich místo byly v roce 1974 přeneseny dva postranní oltáře a mramorová křtitelnice z bouraného kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Kralovicích.
Při vnitřních opravách kostela byly pod bílou vápennou malbou odhaleny po celém obvodu fresky. Podle rozhodnutí památkového odboru je nelze překrýt — musí být odhaleny a restaurovány. Jde o velmi nákladný zásah. Na severní straně visí obraz sv. Assumpty z původního majetku kostela v bohatém rokokovém rámu.
Kostel měl původně čtyři zvony — největší zasvěcený Nejsvětější Trojici, dále Jan Křtitel, Máří Magdalena (zvaná „poledník") a malý umíráček. V současnosti jsou ve věži zvony tři.
Historické stopy
U kostela stály tři staré lípy stáří přibližně 300 let. Postupně musely být pokáceny — první v roce 1984, další dvě v roce 2010 — protože se staly nebezpečnými pro okolní stavby i pro samotný kostel. Před kostelem jsou dnes vystavena dvě torza pokácených lip jako vzpomínka.
Od roku 1948 působil v Číhošti farář Josef Toufar. Do dějin se obec nedobrovolně zapsala tzv. čihošťským zázrakem — dodnes neobjasněného pohybu oltářního kříže využil komunistický režim k útoku na katolickou církev. Páter Toufar nepřežil kruté výslechy Státní bezpečnosti a obec Číhošť byla nadlouho vymazána z map.
Zásluhou zdejších farníků byl po sametové revoluci odhalen páteru Josefu Toufarovi památník u kostela. Vytvořil ho akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi. Slavnostní odhalení se konalo 22. 9. 1990.
Více o událostech roku 1949 a osudu P. Toufara se dočtete na stránkách Čihošťský zázrak a Hrob P. Toufara.